close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Tance

13. srpna 2007 v 21:30 |  8. třída

Charakteristika jednotlivých tanců

Tento tanec s sebou často přináší šťastné a romantické vzpomínky na mnoho lidí při teplých letních večerech, na krásnou plavnou hudbu a na všechno to, co dává životu smysl. Jeho jemné, rytmické melodie dál okouzlují duši nových generací a Waltz je dnes pevně zavedený a velmi oblíbený po celém světě.Říká se, že svůj život začal jako lidový tanec v Rakousku a jižním Německu. Základní figury jsou založeny na diagonálním vzorci, ze kterého vychází hladký pohyb po parketu v protisměru hodinových ručiček.
Soutěžní tanečník musí být v dobré kondici a musí mít i pevné kotníky, aby mohl předvést dobrý standardní Waltz a dosáhnout tak úspěchu při soutěžích.
Waltz je většinou první tanec, který se učí začátečníci v tanečních. Jednoduché složení základních figur, pravidelnost a dokonalé přenášení váhy jsou požadavkem při tomto tanci, který je v pomalém tempu a opakující se lehce poslouchatelné melodii a v nesynkopovaném rytmu. Sebedůvěra je tajemstvím úspěchu u každého tance. Jestliže dokážete slyšet hudbu a počítat do 3 i vy se můžete přidat do klubu tiše spokojených tanečníků Waltzu.

Tango

Na hudbě tanga je něco úžasně výjimečného, přináší atmosféru napjatého očekávání. Vytváří náladu tajemného dramatu propleteného naprostou konfrontací a neustálých proměn, které znovu a znovu nabízejí poznání, jemuž nelze odolat.
Tango je tanec předávaný po generace tanečníky Tanga má svůj původ v brlozích a zapadlých uličkách v Argentině. Po více než 100 let byl považován za příliš nemravný pro taneční sály. Začátkem 19. století se po úpravě stal v Evropě módním. Základní figury jsou snadné. Tajemstvím zachycení dramatu Tanga je zaujetí správného postoje a držení. Je třeba dosáhnout ten nepolapitelný kočičí pohyb šelem. Zkuste to - staňte se tygrem! Brzy zachytíte ozvláštněný charakter dramatického tanga, jestliže budete zdokonalovat postoj těla a pohyby za doprovodu hudby. Hodně štěstí.

Valčík

Je pozoruhodné, že stoletý valčík stále ještě v plné síle udržuje a má mnoho ctitelů i v dnešní době, kdy mu dělají tak silnou konkurenci moderní tance. A to ještě odborníci tvrdí, že prapůvod valčíku je možno vystopovat už v tancích středověkých! Ovšem občas na tanečních zábavách vidíme, že jakmile se začne hrát valčík, parket se uvolní. Zmizí z něho - mládež. Je to škoda, protože právě valčík je vlastně takovou lučavkou královskou, která spolehlivě oddělí ryzího tanečníka od méně kvalitního. Skutečně dobrému tanečníku a tanečnici poskytuje valčík nejen požitek z tance, ale dá i vyniknout eleganci tanečního pohybu. Nedomnívejte se tedy, že valčík je starý tanec. Ne, valčík nestárne . . .
Počet taktů v minutě je 58 až 62. Vycházíme vždy na první dobu v taktu, a to tak, že začínáme tančit čelem do tanečního směru. Základní obraty vpravo a vlevo spojujeme valčíkovou chůzí. Ve valčíku je každá doba časově stejná.

Slowfoxtrot

Tento tanec vyžaduje měkký pohyb, velmi dobrou rovnováhu, protože slowfoxtrot je skladba pomalá. Rychlí krok tančíme na jeden úder, pomalý krok na dva údery(doby). Název slowfoxtrot je v cizině shodný s u nás známým slowfoxem. Slowfox se pokládá za nejtěžší tanec na světě a říká se o něm, že má kroky dlouhé a ještě delší! Je tancem ryze postupovým, to znamená, že tanečník s tanečnicí se snaží utančit co nejdelší dráhu bez pomoci opakovaných obratů. Ve slowfoxtrotových figurách ve volných krocích vždy uvolňujeme kolena. Tím získává tanec vláčnost a plynulost.

Quickstep

Je to tanec, který vás během taneční sezóny určitě více než jednou dostane na parket. Je to šťastný tanec plný optimismu, který vás snadno ponese po tanečním parketu.
Z hlediska historie Quickstep pochází ze dvou tanců jménem Boston a One-Step, které se oba objevily v amerických tanečních sálech s příchodem ragtimové a jazzové hudby na sklonku devatenáctého století. Tahle nová vzrušující hudba měla hluboký vliv na taneční styly. Svěží hudba, překvapivé kroky a dobrá bezstarostná nálada - to je Quickstep. Je to dynamický tanec založený na chůzi a proměnách, který snadno zapadá do čtyřdobé hudby. Standartní tempo je 50 taktů za minutu.Protože tempo hudby je relativně rychlé, myslet na čas je výhodou.

Samba

Samba a Brazílie patří k sobě jako oheň a kouř, blesk a hrom a noc a den. Samba je součástí brazilské kultury - je to hudba a tanec lidí pro lidi.
Každý rok se v brazilském Rio de Janeiru zastaví pracovní život a po pět dní a nocí zde probíhá karneval . . . nekonečné procesí extravagantně ozdobených alegorických vozů, každý se svou vlastní skupinou tanečníků předvádějících Sambu. Je to hudba, která byla složena právě pro tuto příležitost.
Ačkoliv většina lidí, kteří nejsou z Brazílie, má tendenci považovat Sambu za jeden specifický tanec, není tomu tak. Samba má spoustu verzí a rozdílný rytmus, tempo, náladu a to vše tvoří mnoho různých tanců. To, jak Západ zná Sambu, je jenom jeden z mnoha vzrušujících a rozechvělých rytmů.
Pro zachycení charakteru Samby by se měli tanečníci přizpůsobit flirtování a nevázané náladě karnevalu. Mnoho figur používaných v Sambě vyžaduje speciální klopný pohyb. Naučit se ho je trochu složitější, ale bez něj nebudou figury, které to vyžadují, vypadat rytmicky nebo opravdově. Samba má dvě doby v každém taktu a nejsilnější je ta druhá z nich. Standartní tempo je 50 taktů za minutu.

Cha-cha

Drzý, veselý a bezstarostný, to vše je tanec Cha-cha. Zatančíte si ho s vaší matkou nebo sestrou, stejně jako s vaší láskou. Není tak intimní jako Tango nebo Rumba a pro učení je také jedním z nejsnadnějších tanců. Začátečníci shledávají tento latinskoamerický rytmus snadný k poslechu, protože jasně znějící doby se dají snadno počítat. Pro tanečníky po celém světě je to trvale oblíbený tanec. Tento tanec je založen na přeměnném pohybu - přeměnách, které se tančí na přízvučné doby v každém taktu hudby. Říká se, že jméno Cha-cha vzniklo podle zvuků, které působí nohy tanečníků na parketu při tančení přeměn.
Je to pohodový tanec, který v každém zanechává spoustu šťastných vzpomínek.

Rumba

Je bezpochyby nejoblíbenější tanec mezi většinou tanečníků latinskoamerických tanců. Zásady, na kterých je tanec založen, jsou naprosto jednoduché, ale představují stupeň obtížnosti, na který je potřeba mnoho let k osvojení dokonalosti.
Během své dlouhé historie hrála Rumba mnoho úloh. Na svém začátku to byl tanec plodnosti, během kterého tanečníci napodobovali námluvy ptactva a zvířat před pářením. Pozdější verze polidštily tyto sexuální projevy na pocit vzrušení, výraznou hudbou s erotickým rytmem, kdy žena smyslnými a lákajícími pohyby přitahuje pozornost muže, kterého si zvolila. V dnešní choreografii je mnoho z toho dávného příběhu ženy, které se pokouší přilákat a ovládnout muže svými ženskými půvaby. Rytmus hudby Rumby je čtyřdobý a čtvrtá doba je nejsilnější. Standartní tempo je 27 taktů za minutu

Paso doble

Je to tanec španělského původu a má proto jeho hlavní rys - pantomimu. Paso doble totiž znázorňuje toreadora v aréně, když dráždí býka máváním rudého šátku. Tanečník je toreador a tanečnice - šátek. Ovšem tento původně lidový tanec je opět přizpůsoben požadavkům moderního společenského tance. Je to tanec rychlý, v šestiosminovém nebo dvoučtvrtečním taktu. Naučte se ho podle pravidel a nesnažte se přidávat mávání tanečnicí, abyste nesklouzli do nevkusu.
Paso doble(dvojitý krok) patří již ke starším moderním tancům a tančí se od konce 1. světové války.Základní držení v tanci: pán je mírně natočen vlevo a stojí těsně u dámy, váha těla je na přední části chodidel, nohy však jsou napjaty a paty a špičky vždy těsně u sebe.Základní kroky vpřed i vzad jsou krátké, obvykle na délku chodidla. Kroky tančíme obvykle na bříško chodidel. Pohyby jsou prudké a ostré, rytmické, spojené s rychlým zakončením.Počet taktů v minutě 60 až 64.

Polka

Polka patří k nestárnoucím tancům. Je to český tanec plný temperamentu a dobré pohody. Polka si svou jarou náladou a skočným rytmem získala i srdce našich velkých hudebních skladatelů - Bedřicha Smetany a Antonína Dvořáka, kteří ji velmi často vkomponovali do svých děl. Snad málokdo dokáže tančit polku a mít přitom zakaboněnou tvář. Polka je zkrátka dárkyně dobré nálady. Snad i proto tak rychle opanovala okolo padesátých let minulého století téměř celý svět. Vypráví se, že tehdejší pražský baletní mistr Raab vyučoval polku v Paříži, kde byl mezi pařížskou společností o nový tanec takový zájem, že mistr Raab byl v pravém slova smyslu v jednom kole.Počet taktů v minutě 52 až 56.

Jive

Je to velice hravý a krásný tanec. Někteří tanečníci ho nemají zrovna v oblibě, poněvadž se tančí jako poslední a síly už docházejí. Ten kdo má, ale velice dobrou fyzičku je jeho Jive určitě velice precizní a rád si ho zatančí. Je to tanec velice rychlý, ale prvky, které se v něm tančí jsou skoro všechny jednoduché a hravé, které rozpálí nejen mladé, ale i ty kteří už toho v životě mají hodně za sebou.

Stručná historie

Standardní tance
Standardní tance se objevily na scéně jako první a vděčí za svou existenci především novým melodiím, které jsou původem z Ameriky, odkud se dostaly dál do světa, který okouzlily začátkem dvacátého století. Během období mezi lety 1920 a 1930 skupiny profesionálních britských tanečníků vyvinula čtyři tance:Anglický valčík, Foxtrot, Quickstep a Tango.Tyto tance byly nejvhodnější pro širokou veřejnost a nejlépe se hodily do tanečních sálů k hudbě, která byla tenkrát k dispozici.
Latinskoamerické tance
Prvním afroamerickým rytmem, který se stal oblíbeným v cizině byla Rumba. Kubánští muzikanti pod vedením Dona Azpiaziu představili poprvé hudbu rumby v New Yorku v roce 1929 a v Paříži a Londýně v roce 1930.
Tanečníkům se na obou stranách Atlantiku tanec zalíbil a během několika let se stala Rumba prvním latinskoamerickým tancem. Příchod Rumby znovu vzbudil zájem o další latinskoamerické tance, z nichž některé se objevily už několik let předtím, avšak dosáhly jen malého úspěchu. Do roku 1945 se stala Samba a Jive součástí taneční scény. Paso Doble založené na verzi tance z Francie bylo také přidáno do latinskoamerické části, ale mezi tanečníky není oblíbené. Cha-cha však byla přivítána po celém západním světě a byla a stále je ve velké oblibě mezi tanečníky všech věků.

Soutěžní styl tance

Mezi miliony lidí po celém světě, kteří se pravidelně baví tancem, patří i ti, kteří jsou přitahováni účastí na organizovaných tanečních soutěžích.
Soutěžní tanec přitahuje lidi, kteří se velmi rádi baví, tančí a chtějí ukázat své dovednosti a talent v přímé soutěži s dalšími páry na tanečním parketu. Takoví lidé netančí jen pro vlastní uspokojení, ale také aby zapůsobili na členy poroty, kteří mají vybrat a rozhodnout o nejlepším páru a samozřejmě chtějí být úspěšní i před publikem. Soutěžní tanec je také velké představení, které s sebou přináší zvyšování kvality výkonu a hudební interpretace.
Dvěma nejdůležitějšími aspekty ve výkonu tanečníků, jichž musí být dosažené, jsou kvalita a umělecký dojem. Kvalita je vyjádřena taneční technikou, smyslem pro hudbu a rytmus charakterizací. Umělecký dojem závisí na taneční choreografii, předvedení a osobnostech.
Protože uvedené dva typy společenských tanců jsou tak odlišné, konají se soutěže a mistrovství ve standardních a latinskoamerických tancích zvlášť. Odlišnost se odráží také v šatech, které mají tanečníci na sobě během soutěže. Šaty pro standardní tance jsou dlouhé a splývavé, aby zdůraznily ladné pohyby při těchto tancích. Kontrastem k tomu jsou šaty pro latinskoamerické tance, které jsou navrženy tak, aby ukázaly pohyby jednotlivých částí těla.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
free counters