close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Komety

13. srpna 2007 v 20:41 |  9. třída
Vznik komet
Ve sluneční soustavě se komety snad nejvíce blíží prvotní látce, ze které sluneční soustava vznikala. Výzkum komet je tedy klíčový pro zjištění pravdy o historii a vzniku sluneční soustavy.
Ve vzorcích z komety Wild 2 nachytaných soundou Stardust byla nalezena částice olivínu, pro jejíž vznik je byla zapotřebí teplota asi 1100 °C. Takže vznik komet bude možná o něco složitější, než se dle dosavadních teorií soudí. Možná jsou ale teorie správné a olivín se na kometu Wild 2 dostal nějak dodatečně.

Struktura

Komety se skládají z jádra, komy, ohonu a vodíkové korony.
Jádro
Jádro je v podstatě vlastní těleso komety. Mívá značně nepravidelný tvar a v průměru měří několik kilometrů (cca 800 m až 50 km).
Skládá se převážně z vodního ledu, zmrzlých plynů a hornin. Obsahuje též organické látky, což způsobuje jeho mimořádnou tmavost - albedo bývá okolo 4 %. Jádro je velmi křehké.
Většinou není přímo pozorovatelné, protože je obklopeno komou.
Koma
Při přiblížení komety ke Slunci začnou sublimovat látky z jádra. Z těch vznikne koma. Její průměr je cca 105 až 106 km.
Koma společně s jádrem komety tvoří hlavu komety.
Ohon
Ohon vzniká působením tlaku slunečního záření z částic, které se již neudrží v komě. Skládá se ze dvou částí - prachový a plazmový chvost. Plazmový je složen z plynů, je úzký, přímý, mívá namodralou barvu. Září převážně ionizací. Prachový chvost při pohybu komety jakoby zůstává za ní a proto je zahnutý. Délka ohonu je až 108 km. U komet, které neuvolňují dostatečné množství materiálu se ohon vůbec nemusí vytvořit.
Ohon komety je velice řídký. Jeho zdánlivý jas je způsoben tím, že se promítá na tmavou oblohu. Isaac Newton při svých pokusech zjistil, že stejné množství světla by odrážel pruh vzduchu široký 1 - 2 palce vzduchu.
Kometa ohon vždy odvrací směrem od Slunce. Na částice ohonu působí totiž kromě gravitační síly Slunce také odpudivá síla jeho záření. Pro většinu částic převáží právě působení odpudivé síly.
Občas dojde k poměrně vzácné situaci, kdy hmotnější částice vytvoří protichvost (ohon mířící ke Slunci).
Vodíková koróna
Též vodíkové halo. Velice řídká atmosféra z vodíků obklopující komu. Bývá několikrát větší než koma a není viditelná.
Dráhy
Kometární dráhy mohou být:
· protáhlé elipsy u komet periodických. (Vracejí se ke Slunci v určité periodě.)
· paraboly
· hyperboly
Komety s parabolickou nebo hyperbolickou dráhou projdou přísluním samozřejmě pouze jednou.
Dráhy komet se od drah planet a planetek liší především tím, že mohou mít velkou excentricitu a sklon k ekliptice. Některé komety dokonce obíhají retrográdně (proti směru pohybu planet). Toto ale platí v mnohem větší míře u komet dlouhoperiodických než u krátkoperiodických, souvisí to s jejich původem.
Zastoupení komet podle drah
Podle katalogu B. G. Marsdena, ve kterém je 600 komet při 924 návratech, je:
· 40% komet na elipsovitých drahách, z toho:
· je 16% krátkoperiodických. (Perioda je kratší než 200 let.)
· A 24% je dlouhoperiodických. (Perioda je delší než 200 let.)
· 49% komet je na parabolických drahách.
· A 11% kometárních drah jsou hyperboly.
Hranice pro rozdělení periodických a krátkoperiodických komet nemá přesný fyzikální význam.
Jasnost komet
Pokud je kometa ve velké vzdálenosti od Slunce, je téměř neviditelná. Začíná být pozorovatelná teprve tehdy, když se přiblíží ke Slunci a začínají sublimovat prchavé částice z jejího jádra. Ty vytvářejí komu a jsou schopny odrážet sluneční světlo. Jedná se převážně o vodní páru.
Komety bývají pozorovatelná zhruba ve vzdálenosti asi 10 AU od slunce, dobře je pozorovatelná ale asi až 3 AU od Slunce. Jasnost komety však záleží hlavně na jejím složení a hmotnosti. Také platí, že komety dlouhoperiodické bývají jasnější, než komety krátkoperiodické. To je způsobeno tím, že komety periodické již nemají na povrchu tolik těkavých látek.
Rozpad
Kometa se může rozdělit na více částí. Může se to stát vlivem slapového působení, když se kometa přiblíží do velké blízkosti např. ke Slunci nebo Jupiteru. Další příčinou jsou neslapové síly jako rotace jádra nebo aktivita kometa.
První kometou u které bylo pozorováno rozštěpení jádra byla Bielova kometa.
Štěpení jádra je u komet vcelku častý jev.

Známé komety

Dnes je známo téměř tisíc komet. Zhruba 200 komet jsou komety s periodou menší než 200 let a 300 komet jsou dlouhoperiodické komety s dobře určenou dráhou. Mezi nejznámější patří kometa Halleyova, Hale-Boppova, kometa, Hyakutake nebo West.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
free counters