Připravil jsem si pro Vás referát o zvířatech z tropů. Chci Vám trochu víc přiblížit život několika z nich.
Tygr džunglový je největší kočkovitou šelmou. Jeho tělo je až dva a půl metru dlouhé, prodloužené o zhruba 90-ti centimetrový ocas. Má mohutné svalnaté tělo a silné nohy. Samec i samice vypadají stejně,samec má jen výraznější a delší vousy. Zbarveni jsou od červenooranžové po okrovou a kresba tvořená tmavými svislými pruhy je velmi proměnlivá. Tygři jsou plaché noční šelmy a žijí obvykle samotářsky. Dobře šplhají, na zemi se pohybují ladně a při pronásledování kořisti dovedou rychle běhat. Jejich hlavní potravou je maso. Samci a samice se sdružují jen několik dní v době rozmnožování. Samice rodí obvykle 2-3 mláďata po asi 105 dnech březosti. Mláďata zůstávají s matkou i několik let. Většina poddruhů tygra je dnes vzácná.
Jinou velice známou šelmou je jaguár. Je to také kočkovitá šelma, žijící v Jižní Americe. Měří asi 180 cm a jeho ocas dosahuje délky až 90 cm. Je světle žlutě až rezavě hnědě zabarven a po těle má charakteristické černé skvrny. Dovede dobře šplhat na stromy, na kterých často leží při vyhlížení kořisti. Jaguár nevydrží dlouho běžet vysokou rychlostí a při lovu se proto musí připlížit co nejvíce ke kořisti. Je to masožravá šelma. Obvykle žije jako tygr samotářsky a k samici se připojuje jen v době námluv. Po 105 dnech březosti rodí samice až 4 mláďata, která jsou dobře ukrytá v doupěti v podrostu, mezi skalami nebo v prohlubni v říčním břehu. Samice v té době zuřivě své potomky brání proti všem rušitelům, včetně jejich otce.
Dalším známým tropickým savcem je gorila, která žije v Africe. Je největší druh primáta, samec dorůstá až 180 cm, samice 150 cm. Nemají ocas. Mají krátký trup a širokou hruď. Tělo mají pokryté hrubou černou až hnědou srstí. Na zemi se gorily obvykle pohybují polovzpřímeně, opírají se o hřbety rukou. Samice a mláďata šplhají na stromy, samci vzhledem k velké hmotnosti zůstávají na zemi. Gorily žijí v uzavřených rodinných skupinách, tvořených dominantním samcem, dalšími 1 až 2 samci, několika samicemi a mláďaty. Tlupa se toulá po svém domovském území, které je až 40 km čtverečních velké. Gorily jsou aktivní ve dne. Vstávají ráno, živí se rostlinami a pak nastane chvíle odpočinku. Gorily nepotřebují pít, protože mají dostatek vody ve šťavnaté potravě. Odpoledne věnují opět jídlu a na noc se ukládají do hnízda v větviček a listů. Mláďata do 3 let spí s matkou, ostatní si stavějí vlastní hnízda. Rozmnožování probíhá celý rok a samice rodí jediné mládě po více než 9 měsících březosti. Mládě je na ní zcela závislé, v 5 měsících dovede chodit a šplhat. Saje až 18 měsíců a s matkou zůstává asi 3 roky.
Jedním z nejinteligentnějších primátů je šimpanz. Je jako gorila bezocasý, dorůstá výšky až 170 cm. Žije v Africe. Je podsaditý, má pevné tělo a je lehčí než gorila. Má černohnědou srst a světlý obličej. Na zakulacené hlavě má odstávající boltce, velice pohyblivé a našpulené pysky. Šimpanzi dobře šplhají, ale většinu dne tráví na zemi, kde se pohybují po všech čtyřech. Jejich společenské uspořádání je rozmanitější než u goril. Složení tlupy se často mění. Obývají domovské území, jehož velikost závisí na velikosti skupiny a množství potravy. Živí se převážně rostlinnou potravou a jsou aktivní ve dne. V noci obvykle spí na stromech. Samice má pravidelná období říje, rodí obvykle jedno mládě po 232 dnech březosti. Mláďata se drží u matky po dobu až 3 let.
Orangutani žijí na Sumatře a Borneu. Také nemají ocas a dorůstají do výšky 150 cm. Mají rezavě hnětou srst a jsou druhým největším primátem. Samci jsou větší a těžší než samice a v dospělosti mají záhyby kůže na tvářích. Orangutani žijí samotářsky, v párech nebo malých rodinných skupinách. Během dne se pohybují po všech patrech lesa. Na zemi chodí buď po čtyřech nebo vzpřímení. Jejich hlavní potravou jsou plody, ale živí se i listy, semeny, ptačími mláďaty a vejci. Doba březosti je delší než 9 měsíců a samice pak rodí jedno mládě. Dlouho o ně pečuje, v zajetí bylo jednou zaznamenáno kojení po dobu 6 let. Při putování po stromech se mládě matky drží za srst.
Kočkodanové žijí v Africe. Dorůstají zhruba do 80 centimetrů a mají ocas zhruba stejně dlouhý jako tělo. Rozlišujeme u nich řadu poddruhů, které se liší kresbou obličeje a uspořádáním licousů. Kočkodani spí a útočiště hledají na stromech, ale pouštějí se i do otevřené krajiny a dobře běhají po zemi. Dobře šplhají, skáčou a plavou. Žijí v rodinných tlupách, které jsou tvořeny starým samcem, několika samicemi a mláďaty. Jsou to tiché opice, jen při ohrožení vydávají samci drsný pokřik. Živí se převážně rostlinnou potravou, ale nepohrdnou ani hmyzem, pavouky, ještěrkami, ptačími vejci a mláďaty. Rozmnožují se v průběhu celého roku, kdy samice rodí jedno mládě po zhruba 200 dnech březosti. Kojí ho 6 měsíců. V prvních týdnech se mládě drží matky na břiše, ale ve 3 týdnech ji už opouští a ve 4 týdnech začíná samo šplhat.
Další celkem známá opice je vřešťan rezavý. Dorůstá až 90 cm a jeho ocas je dlouhý také 90 cm. Je jednou z největších opic Jižní Ameriky. Ocas má ovíjivý. Samci všech druhů vřešťanů jsou pověstní hlasitým křikem. Obývají vlastní teritoria a vedou tlupu zhruba 8 jedinců. Křikem oznamuje obranu teritoria a své nároky. Jde slyšet až na vzdálenost tří kilometrů. Vřešťani žijí na stromech, kde se pohybují velice obratně. Rozmnožování probíhá celý rok a samice rodí jedno mládě po 20 týdnech březosti.Mládě se zpočátku drží matčiny srsti a později se vozí na jejím hřbetě. Mléko saje téměř 2 roky.
Mezi zajímavé exotické tvory patří i ptáci. V Americe žijící kolibříci jsou zajímaví svou velikostí. Například kolibřík nádherný dorůstá 7 cm a můžeme ho snadno zaměnit za motýla. Droboučkými křídly mávne 50-80 krát za sekundu. Živí se nektarem z květů a spotřebuje dvakrát tolik potravy, kolik sám váží.
Naopak ary patří k větším jihoamerickým ptákům. Dorůstají až 85 cm. Jsou krásně zbarvené a pro svou krásu jsou loveny a odprodávány. Hrozí jim vyhubení. Ary žijí v trvalých párech nebo rodinných skupinách kolem 20 ptáků. Během celodenního přelétávání létají v párech, kdy se téměř dotýkají křídly. Potravou jsou jim semena, plody, ořechy a bobule. Potravu vyhledávají a přijímají mlčky, beze zvuku, ale když jsou vyrušeni, ozývají se hlasitým křikem. O jejich chování v době rozmnožování toho není moc známo.
Papoušci kakadu žijí naopak v oblasti Austrálie a Nového Zélandu. Jsou to hluční a společenští ptáci, kteří se zdržují v době rozmnožování v párech nebo rodinných hejnech, která tvoří kolem stovky jedinců. Každá skupina má své vlastní místo k odpočinku, které opouští při východu slunce. Během dne si hledají potravu, semena, plody, ořechy, květy, listy, hmyz a larvy. Po krátkém tokání, jehož vyvrcholením je vzájemné čištění peří, si staví páry hnízda v dutinách stromů. Na snůšce dvou - tří vajec sedí oba rodiče asi jeden měsíc. Mláďata zůstávají ve hnízdě zhruba 9 týdnů po vylíhnutí.

ahojky mohli be ste na http://blogisek5.blog.cz/0708/posledni-kolo-souteze
hlasovat pro mája jde o vse poslední kolo dekuji predem a pokud chcete taky nekde hlasnout napiste na blog: http://mmmajinky.blog.cz
to ye muj blogisek