close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Elektřina - projekt

13. srpna 2007 v 20:15 |  7. třída
Lidstvo na celé Zemi spotřebuje každou vteřinu 10 TW (terrawattů), což je 10 000 000 000 000 wattů. Z čeho tuto energii vlastně získáváme? Převážně z pevných paliv. Ale dnes je už jasné, že tyto zdroje energie nemají žádnou budoucnost. Za prvé jsou nečisté, drahé, znečišťují životní prostředí a za druhé jich velmi rychle ubývá. Dnešním tempem vyčerpáme ložiska pevných paliv za velmi krátkou dobu. Už je opravdu na čase poohlédnout se po jiném zdroji energie. Dnes jsou již vyvinuté technologie získávání energie z jiných zdrojů, kterým se obecně říká alternativní zdroje energie. Obtížnost řešení energetické situace naznačují možnosti vývoje ve 21. století. Při úzké vazbě mezi počtem obyvatel, rozvojem hospodářství a spotřebou paliv, lze očekávat až 5x větší spotřebu paliv, na níž se budou stále více podílet málo hospodářsky rozvinuté státy, jako třeba Indie.
Jeden z alternativních zdrojů se nachází přímo nad námi a vidíme ho takřka každý den. Je to Slunce. Sluneční energie je čistá (vůči zemi) a je jí zatím dostatek (zásoby vodíku ve Slunci stačí na deset miliard roků). Sluneční energie se dá přeměnit na všechny potřebné druhy energie. Zatím si zbytečně ničíme vzduch, půdu, vodu a potraviny místo abychom se snažili co nejvíce využívat alternativní zdroje energie. Možná někdo z Vás namítne, že máme jaderné elektrárny, ale ty jsou pořád ještě velkým nebezpečím a potom je tu problém jaderného odpadu. Jediný bezpečný jaderný reaktor je Slunce
Zásobování elektřinou se dnes považuje za hlavní potřebu moderní "civilizované" společnosti. Ke konci 19. Století se stavěly elektrárny v mnoha velkých městech světa, ačkoli již několik desetiletí před tím byla předměstí i některé venkovské oblasti zásobovány elektřinou. Stroje bez dodání energie nepracují.proto nám hrozí,že se zdroje energie jako je ropa,uhlí a plyn,časem vyčerpají. Dnes je elektrická energie naprosto běžná a velmi výhodná forma energie. Většina moderních elektráren používá k pohonu generátorů turbíny. Těmito turbínami otáčí v hydroelektrárnách proudící voda nebo v teplých elektrárnách pára získávána z vody ohříváním teplem uvolňováním spalováním uhlí, nafty, jadernými reakcemi nebo jinými zdroji. Méně rozvinuté oblasti si mohou elektrickou energii opatřovat z místních generátorů.
Elektrárna slouží k výrobě elektrické energie. Elektrárny rozlišujeme podle prvotní energie.
Elektrárny tepelné. Tyto elektrárny využívají tepelnou, chemicky vázanou energii uvolňovanou při spalování fosilního paliva (uhlí, ropa, zemní plyn ap.). Za příklad můžeme uvést Chvaletice, Prunéřov, Opatovice, Tisová, Počerady, Mělník apod. V současné době je ve všech uhelných elektrárnách ČEZ, a. s., hotov rozsáhlý ekologický program. Zahrnuje odsíření spalin, snížení emisí oxidů dusíku, oxidu uhelnatého a prachu, změnu ve způsobu ukládání odpadů. Všechny úpravy byly hotovy do konce roku 1998. Uhelné elektrárny ČEZ, a. s., pak vyrábí elektřinu s minimálním dopadem na životní prostředí. ČEZ proinvestoval od roku 1992 do 2000 přes 50 miliard korun

Elektrárny jaderné. Tento druh elektráren využívá tepelnou energii vznikající při štěpení atomových jader těžkých prvků uranu 235 nebo plutonia 239. Příkladem jaderné elektrárny u nás je Temelín nebo Dukovany! JEDu má výkon asi 20% Druhá, JETe měl mít podíl atomové energetiky asi 20%.

Elektrárny vodní: využívají energii vodních zdrojů (vodní toky, mořský příliv). Přehrada na řece nahání vodu do velkých turbín, které pohánějí generátory. V zemích, kde je dostatek srážek a vydatné prudké řeky, jako je například Nový Zéland, vyrábějí hydroelektrárny většinu spotřebovávané elektrické energie. Těchto elektráren je u nás celá řada. Jedněmi z mnoha jsou např. vodní elektrárny Lipno I, Lipno II, Kamýk, Orlík, Slapy, Štěchovice a Vrané, které tvoří takzvanou Vltavskou kaskádu. Stejně jako v ostatních zemích i v Čechách je řada tzv. malých vodních elektráren, které pokrývají spotřebu elektrické energie třeba jen pro jednu vesnici či několik domů. Všechny velké vodní elektrárny s výjimkou Dalešic a Dlouhých Strání jsou situovány na toku Vltavy, kde tvoří kaskádový systém - Vltavskou kaskádu. Představují svým výkonem více než 17 % celkového instalovaného výkonu ČEZ, a. s. Mají energetický, vodohospodářský i ekologický význam. Vyznačují se velkou pohotovostí, nezatěžují životní prostředí žádnými odpady a představují levný zdroj elektrické energie, který se využívá zejména v období špičkové spotřeby.

Elektrárny větrné. Větrné elektrárny využívají energii větru k pohonu větrného motoru, který otáčí elektrickým generátorem a vyrábí elektrickou energii. Bohužel se u nás těchto elektráren moc nenachází, protože u nás není tolik povětrnostních vlivů na to, aby se tu tyto druhy uživili. Jestliže se u nás někde najdou, je to spíš pro okrasu. Jednou z mála je experimentální elektrárna na Dlouhých Stráních v Jeseníkách, o výkonu 315 kW. Vítr patří k nevyčerpatelným (obnovitelným) zdrojům energie. Energie větru patří k historicky nejstarším využívaným zdrojům energie. V České republice jsou možnosti využití energie větru, vzhledem k přírodním podmínkám (vnitrozemské klima s nepravidelným prouděním vzduchu), dosti omezené. Vhodné lokality pro využití větrné energie jsou většinou ve vyšších nadmořských výškách, kde vítr dosahuje vyšších rychlostí (nad 5m/s). Při využití všech lokalit s rychlostí větru vyšší než 4,8m/s by bylo možné v České republice vyrobit až 5 TWh elektrické energie, tj. 8,5% současné spotřeby el. energie.

Elektrárny sluneční, měnící energii slunečního záření ve fotovoltaických článcích přímo na elektrickou energii nebo využívající sluneční záření k ohřevu vody nebo k výrobě páry. Taková elektrárna je u nás také na Dlouhých Stráních. Mimochodem je to jediná sluneční elektrárna u nás!

Elektrárny geotermické, využívající horkou vodu nebo páru z vrtů do nitra země. Bohužel bychom ani po dlouhém pátrání tento druh elektráren u nás nenašli vzhledem k našim geologickým podmínkám!

Elektrárny magnetohydrodynamické (MHD), využívající magnetohydrodynamické generátory. Stejně tak jako předchozí druh, tento druh u nás taky nenajdeme.

Elektrárny s termoelektrickými generátory pracující na principu termoelektrického jevu; mají-li jaderný zdroj tepla, nazývají se elektrárny termonukleární.

Elektrárny s naftovými a plynovými pístovými motory nebo turbínami, u kterých je prvotním zdrojem energie ropa, zemní plyn, bioplyn ap.; moderním trendem jsou tzv. kogenerační jednotky na výrobu elektřiny a tepla.
Rozhodující význam pro energetiku mají elektrárny tepelné, jaderné a vodní.
Elektřina je druh energie s jednotkou WATT. Tvoří ji elektrony, které jsou součástí atomů. Každý elektron nese elektrický náboj ( kladný či záporný )- nejmenší množství elektřiny. Když rozsvítíme světlo každou sekundu proběhne žárovkou na milión biliónů elektronů. kabely ukryté ve zdi, nebo stropě přivádějí elektřinu do bytů i továren, stačí jen otočit vypínačem.
Elektřinu získáváme spalováním uhlí, jaderným štěpením, nebo z vody. Galvanické články( elektrochemický zdroj elektřiny v nejjednodušší a nejstarší podobě zinková a měděná deska ponořené do kyseliny sírové). ji produkují z chemických sloučenin, solární baterie ze slunečního světla. Elektřina pohání mnoho strojů a přístrojů.

Materiály, jimiž proudí elektřina říkáme vodiče. Patří mezi ně různé druhy kovů (měď, železo, cín ,... ) Mohou vést elektřinu proto, že se jejich elektrony v atomech pohybují, narozdíl od nevodičů (papír, plasty, aj.), v nichž jsou elektrony pevně uvězněny a proto jimi elektřina nemůže proudit.
Elektrická energie je pro chod naší společnosti nepostradatelná. Na jejím základě nebo alespoň za jejího přispění probíhá veškerá naše činnost a proto ji považujeme za samozřejmost. Ačkoli tvoří těžební a energetický průmysl jen 6-8% průmyslové výroby světa, tvoří základ novodobé společnosti a hospodářství. Jsou finančně velmi náročné, mají vysoké nároky na dopravu, spotřebují rozsáhlé plochy a hlavně značně poškozují životní prostředí.

Základem energetiky 19. století se stalo uhlí(parní stroj, rozvoj tovární výroby, hutnictví a železniční dopravy). Ve dvacátém století převzala hlavní roli ropa (rozmach automobilismu a chemického průmyslu), k ní se přidal zemní plyn a na závěr jaderná energetika. Stabilní součástí je vodní energetika jako největší obnovitelný zdroj. Nárůst spotřeby byl stále větší, ačkoli se vědeckým pokrokem snížila spotřeba paliv na jednotku výroby.

Vývoj výroby elektřiny prodělá ve 21. století změny, které budou mít ekonomické, sociální i politické dopady. Po vyčerpání zdrojů ropy se zvýší tlak na oblasti, kde je životnost zásob delší (Perský záliv). Pravděpodobně dojde k opětovnému vzestupu využívání uhlí, jehož zásoby jsou několikrát větší než ropy. Dalšími možnostmi jsou jaderná energetika, pokrok ve využití alternativních a obnovitelných zdrojů energie a hlavně úspory. Základní možností, jak řešit závislost na fosilních palivech (těží se ze země), je vědeckotechnický rozvoj a změna hodnot lidské společnosti - myšlenka trvale udržitelného rozvoje.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Maja Maja | 17. ledna 2008 v 18:58 | Reagovat

Máš to tady fajn:-) Moc mi to pomohlo u referátu do Chemie...díky=)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
free counters