
V sobotu bylo celkem hezky, byli jsme kupodivu všichni doma. Hm, co podnikneme?
Děcka, nezajedeme do Tošek na boby?
Dva otrávené obličeje.
No ták, mám Vás přemlouvat? Pojeďte, když nás tam taťka chce vzít…
Protočené panenky v očích.
Děcká….
A musíme?
Noooo, nemusíte, ale udělali byste mě radost…
No tak jo… ale jenom kvůli tobě, víš?
Nasedáme do auta, my dospěláci si povídáme mezi sebou, občas mrknu, jestli jsme ty dva nezapomněli doma - takové je vzadu hrobové ticho. No jo, i přesto, že hraje z cédéčka oblíbený Landa, mají narvané sluchátka v uších. Ale aspoň jsme je nenechali stát na sídlišti před panelákem.
Auto se škrábe do kopce v Tošovicích. Parkujeme. Jdu koupit lístky.
Děcka, kolik jízd chcete? Stačí vám desítka?
Hm… no jo…
Můžeme se na Váš lístek s taťkem taky každý jednou svézt?
Hm… no jo…
Lůco, pojeď se mnou, ať jedeme rychleji. Ale sedni si za mě.
To nic neuvidím, to je houby, chci dopředu.
No jo, no…
Mami, mami, koupíš nám ještě jednu desítku? To je senza…
Tati, všiml sis, jsme dohonili tu paní, co jela před náma… Ona pořád brzdila…
Jé tati, viděls, jak jsem do Lukina narážela…
Mami, kup nám ještě lístek…
Děcka, už snad pojedeme domů, ne?
Tak ještě aspoň pět, jednu dáme taťkovi, ať se ještě sveze…
Nasedáme do auta a vydáváme se na cestu domů. Vzadu je hrobové ticho. Mrknu, jestli jsme ty dva nezapomněli v Tošovicích. V uších jsou zase sluchátka…
To bylo krásné odpoledne….
Děcka, nezajedeme do Tošek na boby?
Dva otrávené obličeje.
No ták, mám Vás přemlouvat? Pojeďte, když nás tam taťka chce vzít…
Protočené panenky v očích.
Děcká….
A musíme?
Noooo, nemusíte, ale udělali byste mě radost…
No tak jo… ale jenom kvůli tobě, víš?
Nasedáme do auta, my dospěláci si povídáme mezi sebou, občas mrknu, jestli jsme ty dva nezapomněli doma - takové je vzadu hrobové ticho. No jo, i přesto, že hraje z cédéčka oblíbený Landa, mají narvané sluchátka v uších. Ale aspoň jsme je nenechali stát na sídlišti před panelákem.
Auto se škrábe do kopce v Tošovicích. Parkujeme. Jdu koupit lístky.
Děcka, kolik jízd chcete? Stačí vám desítka?
Hm… no jo…
Můžeme se na Váš lístek s taťkem taky každý jednou svézt?
Hm… no jo…
Lůco, pojeď se mnou, ať jedeme rychleji. Ale sedni si za mě.
To nic neuvidím, to je houby, chci dopředu.
No jo, no…
Mami, mami, koupíš nám ještě jednu desítku? To je senza…
Tati, všiml sis, jsme dohonili tu paní, co jela před náma… Ona pořád brzdila…
Jé tati, viděls, jak jsem do Lukina narážela…
Mami, kup nám ještě lístek…
Děcka, už snad pojedeme domů, ne?
Tak ještě aspoň pět, jednu dáme taťkovi, ať se ještě sveze…
Nasedáme do auta a vydáváme se na cestu domů. Vzadu je hrobové ticho. Mrknu, jestli jsme ty dva nezapomněli v Tošovicích. V uších jsou zase sluchátka…
To bylo krásné odpoledne….

