close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Jak jsme jeli do vojenského muzea

16. června 2007 v 23:49 |  Česká republika
Na internetu jsem zjistila, kdy že otvírají novou sezonu v Lešanech. Už jsme tam jednou byli, je to dva roky, moc se nám tam líbilo - tak proč to nezopakovat? 26. května, hm, první zádrhel. Ač sobota, náš táta je v práci. Tak pojedu jako řidič já, proč ne? Ale chce si přehodit směnu a jet s náma, půjde to? Ale jo, zadařilo se. Problém překonán. Druhá část plánování cesty - kdo tedy mimo mě a manžela pojede? No jasně, Lukin, ten by si vojáky nenechal ujít ani kdyby se tam měl doplazit. A další? Děda? Ne, je na neschopence… Lucka? Ta a výlet? No, trošku sci-fi… Babička? Když bude doma Lucka a děda, tak bude doma s nimi… Lukine, sežeň si kamarády, jestli chceš… Jasně… Roman je v nemocnici, Kuba jet nechce, tak pojede Jaris!
Konečně nadešl den, kdy vyrážíme. Sluníčko ráno svítí, jen tak pro jistotu sebou bereme mikiny, trošku nějakého jídla a spoustu pití. Má být teplo. Jsme na dálnici v Větrného Jeníkova, přihnaly se mraky a začalo to… a prší a prší. No teda, jestli tam bude takhle, tak asi zůstanu sedět v autě, nemám kapuci, nemám deštník, nemám vlastně nic! Ale ne, odbočujeme z dálnice Mnichovicích a už se na nás občas sluníčko usměje. Jedeme směrem na Benešov, pak máme v plánu odbočit na Týnec nad Sázavou. No, nějak se nezadařilo, manžel sice odbočovat chtěl, ale já jsem jej přesvědčila, že to ještě není ono. Hm - bylo… No nic, tak jsme si to objeli přes Neveklov a Netvořice a do Lešan přijeli letos z opačné strany. Do začátku programu ještě nějaká chvilka zbývala.
Nad hlavami nám proletěly gripeny, zaletěly sem z leteckého dne v Čáslavi, který byl tentýž den. Potom jsme viděli čestnou salvu a do arény mohly první stroje. Snažila jsem se poslouchat, ale asi si budu muset vozit zápisníček, abych Vám mohla popsat, co všechno jsem teda vlastně viděla… Takhle zpětně to byly tanky a auta ;-) Z arény udělali přeorané pole, bahno létalo hodně daleko adekvátně rychlosti vozidla… Občas to přihlížejícím odválo i kšiltovku, aspoň jsme se zasmáli. Ale to už nám nad hlavou rachotil vrtulník, který vystoupal do obrovské výšky a vysypal mák… vlastně vyskákali parašutistéJ
No, na fotkách to sice vypadá divně, ale opravdu dopadli až ZA dráty elektrického vedení. Rány, útok, ofenzíva, defenzíva… uf… pokud to čte nějaký účastník, tak se mu předem veřejně omlouvám, ale fakt jsem jenom ženská. Kluci si proběhli haly s exponáty, Lukin si zkusil zastřílet z AK-47 (nebo mi to aspoň tvrdil), obkoukli vojenské ležení. Já si zatím taky ležela - v lesíku uprostřed areálu, protože kdo by v tom hicu někde lezl, že…
Odpolední ukázky pak uběhly rychle jako voda, co na tom, že i letos tak jak předloni odjíždím se spálenými rameny a pažemi, hlavně že opalovák zůstal v autě. Hm, návštěvníci se pomalu rozcházejí, aute se rozjíždí, taky pomalu vyrazíme. Cesta domů utekla rychle, jen u Větrného Jeníkova se přihnaly mraky a začalo to… a prší - ale to už tady bylo. Jenže cestou tam to byl déšť, tentokrát průtrž mračen a kroupy, stěrače neberou, rychlost na dálnici se snižuje na 50 km/hod, pruh proti nám stojí. Zapínáme výstražná světla, taky zpomalujeme, teď už nespěcháme… Kluci si to užili a my vlastně taky. Lešany ahoj, snad se zase uvidíme…
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
free counters