Letošní karneval v Benátkách byl od soboty 10. 2. do neděle 18. 2. Benátčané, ale i jiní lidé se na tento svátek chystají vždy celý předchozí rok - nám příprava netrvala ani zdaleka tak dlouho. Protože tento termín vyšel na jarní prázdniny Jihomoravského kraje a sněhu na horách, kam obvykle v tyto dny jezdíme, moc nebylo, dcera navrhla tento výlet. Přes internet jsme si zajistili ubytování nedaleko Benátek a v noci na úterý 13. února jsme vyrazili. Do hotelu stačilo dorazit po 14. hodině, cesta rychle ubíhala a tak ani netrvalo dlouho rozhodování u ukazatele na Veronu. Když jsme se blížili, zarazilo mě celkem dost průmyslové předměstí. Jakpak asi budeme hledat její historické centrum? Ale cesta k němu byla celkem dobře značená. I podzemní parkoviště jsme celkem snadno našli, udělali snímek historického mostu a vyrazili na Piazza Bra, kde je amfiteátr, historická radnice, a kde můžete posedět v parčíku nebo na zahrádce některé z restaurací za zvuku akordeonem hrané Santa Lucie. A protože město Verona je i město Shakespearovo, úzkou uličkou jsme vyrazili podívat se, kde se vlastně příběh slavných milenců odehrál. Cestou jsme míjeli náměstíčka, hrobky, ale i stánky s karnevalovými maskami. Našli jsme dům, kde žila Julie, kousek dál i palác Romeův. Pak už jsme se pomalu vydali k parkovišti a vyrazili k Lido di Jesolo, kde budeme ubytovaní. Cestou jsme probírali zážitek z Verony a shodli se, že jsou cesty k památkám špatně značené a jedinou mapu města jsme objevili vlastně náhodou. Ale stálo to za to.
Do Lido di Jesola jsme dorazili vpodvečer, pan hoteliér už na nás čekal. Ubytování jsme měli v rodinném hotelu, asi kilometr od moře naproti maríně. Pan majitel byl velice ochotný, uvedl nás do pokojů a popřál příjemný pobyt. Druhý den po snídani jsme vyrazili do Benátek. Na radu pana Maura jsme nejeli autem přímo do Benátek, ale asi do 20 km vzdáleného přístavu v Punta Sabione. Tam jsme si za 6 EUR koupili 12ti hodinový lístek, který nám platil na cestu do Benátek a zpět a na všechny linky místní přepravy v Benátkách (ne na gondoly a taxi) - tudíž i po kanálu Grande. Takže po připlutí do Benátek nedaleko náměstí Sv. Marka jsme si zjistili odkud vyplouvá vaporeto, místní lodní "autobus", a vydali se na kanál. Nevěděla jsem, kam koukat dřív, jeden palác byl krásnější než druhý, míjeli jsme kasino, kostely, více či méně oprýskané budovy. Dopravní značky jsou umístěné ve vodě na kůlech, protože na kanále je doprava jako na rušné městské silnici. Viděli jsme tady lodě taxi, policie, pošty, záchranky, stěhováka a spoustu gondol. Po kanále jsme jeli až na konečnou k parkovišti na Piazza Roma. Cestu zpět jsme až k Ponte Rialto opět absolvovali na vaporetu, ale u mostu jsme vystoupili a šli vycházkou úzkými uličkami na Piazza Marco. Tady jsme si za 6 EUR koupili lístek na výtah vyhlídkové věže. Věřte mi, že i Benátky shora stojí za to. Ale rychle z věže dolů, zamíchat se do karnevalového reje.
Masky zde korzují po náměstí i přilehlých uličkách, ochotně Vám zapózují, nechají se s Vámi vyfotit. Jeden kostým je krásnější než druhý. Pomalu se proplétáme davem a mezi holuby, kterých je tady opravdu spoustu a jsou neskonale drzí, a míříme k hlavnímu pódiu. Právě tam probíhá vystoupení žonglérů, za chvíli nás čeká průvod masek. Uvaděč v dobovém kostýmu představuje jednotlivé účastníky, jsou tu lidé nejen z Itálie, ale i z Francie, USA a Číny. Po promenádě zůstáváme ještě na vystoupení skupiny tanečníků na chůdách, ale to už začínáme být unavení, proto nastupujeme na loď a vracíme se zpět do přístavu, kde máme auto. Cestou do hotelu, kde se servírují pouze snídaně, zastavujeme v restauraci a na oslavu dnešních synových narozenin si dáváme pizzu. Pak už se vrátíme do hotelu, padáme do postelí a usínáme.
Další den se přes Terst a Slovinsko vydáváme na cestu. Na Slovinsko-Rakouských hranicích u Klagenfurtu se podíváme, jak vypadá letošní sníh a začínáme se těšit domů.
